Helicobacter pylori u dětských pacientů s chronickou ITP

Helicobacter pylori je bakterie, která kolonizuje sliznici žaludku a dvanácterníku. V České republice se vyskytuje asi u 30-55 % obyvatel. U dětí se však objevuje méně často než u dospělých. Dlouhodobá infekce bakterií Helicobacter pylori může vést k zánětu žaludku a následnému poškození žaludeční sliznice a ke vzniku žaludečních či dvanácterníkových vředů. Helicobacter pylori je dále považován za jeden z rizikových faktorů vzniku adenokarcinomu či MALT (Mucossa Associated Lymfoid Tissue – slizniční lymfatická tkáň) lymfomu v této lokalitě zažívacího traktu.
Vztah mezi imunitní trombocytopenií (ITP) a nositelstvím Helicobacter pylori není zcela jasný. Pravděpodobně díky chronickému infektu dochází ke vzniku protilátek, které snižují aktivitu destiček. Inaktivace krevních destiček protilátkami je základním mechanismem vzniku imunitní trombocytopenie.

Rozsáhlé studie zabývající se souvztažností ITP a Helicobacter pylori se provádějí z velké většiny na dospělých nemocných. U dětských pacientů se touto problematikou zabývají převážně italští kolegové a dle jejich studií má 20,5 až 33 % dětí s chronickou ITP prokázanou infekci bakterií Helicobacter pylori. Léčba této infekce přinesla zlepšení počtu krevních destiček dle jednotlivých studií u 40-75 % pacientů, kteří měli ITP i infekci Helicobacter pylori. K nárustu počtu destiček došlo vždy během prvního roku po ukončení léčby této infekce. Nejčastěji však bylo navýšení destiček pozorováno již během prvních 14 dní po eradikaci bakterie ze zažívacího traktu.

U infekce Helicobacter pylori je nutná přesná diagnostika. U dětí se při počátečním testování dává přednost vyšetření antigenu Helicobacter pylori ze stolice. Metoda není invazivní a není u ní nutná náročná spolupráce pacienta jako třeba u dechových testů či odebírání biopsie ze žaludku, což je zejména u malých dětí důležitým faktorem při rozhodování, jaký test k diagnostice zvolit. Odběr krve se nepovažuje za dostatečně spolehlivý.

V případě, že je nález pozitivní, je možné zahájit léčbu dvojkomibací antibiotik (klarytromycin a amoxicilin, ev. metronidazol při alergii na penicilin) po dobu jednoho až dvou týdnů spolu s inhibitorem protonové pumpy (omeprazol) po dobu 6 týdnů. Po dokončení léčby je vhodné provést kontrolní odběr stolice.

Pokud má pacient pozitivní testy na Helicobacter pylori, je nutno otestovat celou rodinu a popřípadě přeléčit i ostatní členy rodiny, aby si infekci nadále již mezi sebou nepředávali.

Léčba Helicobacter pylori sice nepomůže všem dětem s chronickou ITP, ale poměrně vysokému procentu pomoci může, proto je pacientům s touto diagnózou vyšetření Helicobacter pylori a eventuální následná léčba doporučována.